Ranní přípravy a start
Díky tomu, že jsem včera brzy usnul, jsem dnes také brzy vstal. Přesto jsem se válel až do sedmé hodiny, kdy jsem se konečně rozhoupal, dal si sprchu a ošetřil puchýř na pravé noze – přímo na plošce chodidla. Po snídani jsem vyrazil na cestu. Rozhodl jsem se dnes držet více oficiálně značených cest. Lesní stezky, které ukazuje Stezka Českem, mě totiž často zavedou do míst, kde se ztrácím. Ráno jsem ještě chvíli mluvil s bráchou, ale kvůli špatnému signálu jsme hovor ukončili.
Přes Jetřichovice a pauza na oběd
Cesta mě zavedla do krás Českého Švýcarska.
Po příchodu do Jetřichovic jsem si dal pauzu – pivo a smažený květák s bramborem a tatarkou. Podle Mapy.cz to ukazovalo ještě 26 km k chatě Luž, kde jsem se chtěl ubytovat. V té chvíli jsem měl za sebou 14,49 km a nebyl si jistý, jestli to zvládnu. Snažil jsem se držet zpátky s pivem a zastavil se ještě v obchodě pro zásoby. Bohužel tam skoro nic neměli, ale vzal jsem si alespoň dvě corny tyčinky.
Boj s kilometry
Cesta byla šílená. Ploužil jsem se a vůbec mi to nešlo. Nakonec jsem dorazil až do Jiřetína pod Jedlovou, ale byl to boj. Na železniční stanici v Jedlové jsem si dal kofolu za 40 Kč – i když byla zespodu sudu, stála za to.
Pak jsem se odploužil do Jiřetína, kde už jsem doslova padl únavou.
Večeře a ubytování
Celkově se mi rozšířil puchýř na pravé noze a začal mě zlobit kotník na levé noze. Těch 40 km bylo vážně moc. Na večeři jsem si dal smažený sýr s bramborem, tatarkou a kofolou. Ubytoval jsem se v hezkém apartmánu, ale bohužel až úplně nahoře. Vyjít ty schody chtělo opravdu hodně sil!
