Camino den 3: Přátelství na cestě a krásy Ponte de Lima

Ranní start a první kroky

Dnešní noc byla o poznání lepší. Poučen z předchozích dnů jsem si spacák upravil tak, aby mi bylo pohodlněji, a myslím, že jsem se docela vyspal. Jen škoda, že když se probudím v pět ráno, už pak neusnu – přesně jako dnes. Ráno mě kotník nebolel, ale rozhodl jsem se po cestě najít lékárnu a pořídit tejp. Snídani jsem měl tentokrát pod kontrolou – večer jsem si koupil bagetu, něco jako žervé a croissanty. Při snídani jsem potkal paní ze Šumavy a pěkně jsme si popovídali. Přesto jsem v 8:20 vyrazil na cestu.

První kilometry a norský poutník

Po pěti kilometrech jsem si dopřál kávu. U ní jsem potkal asi osmdesátiletého chlapíka z Norska – neuvěřitelně vitálního a šlachovitého. Po kávě jsem snědl další dva croissanty ze včerejška a pokračoval dál. Dnes se na trase většinou míjíme se stejnými lidmi: klukem, jehož původ zatím nevím, holkou z Chorvatska, kterou vídám už dvě noci na ubytování, norským dědečkem nebo známými z USA a Koreje – tedy vlastně ne Japonska!

Setkání s Šárkou a osvěžení u řeky

Cestou jsem potkal Šárku, holku z Čech, kterou jsem viděl už první noc. Šli jsme spolu asi čtyři hodiny. Našel jsem ji odpočívat, tak jsem si dal pauzu taky a nabídl jí poslední croissant. Po cestě jsme narazili na řeku, kde už se osvěžoval ten záhadný kluk. Šárka si šla zaplavat, já si jen namočil nohy a nákrčník – i ten už totiž potřeboval trochu osvěžit!

Kousek dál nás překvapilo něco jako trail magic – malé překvapení na cestě.

Odpočinek a další kilometry

Ve 14:42 jsem si udělal větší pauzu. V nohách už bylo 24 kilometrů, tak jsem nechal nohy trochu vyvětrat. Kotník se dnes držel skvěle, ale začala mě bolet druhá noha – nějaká šlacha pod kolenem? Navíc mám spálené uši, krk, jednu ruku i lýtka. Ale co na tom záleží – je to nádherné!

Příchod do Ponte de Lima

Po 33 kilometrech jsem dorazil do Ponte de Lima – krásného města s úžasnou řekou, mosty a nádherným ubytováním za pouhých 5 €.

Na ubytování už byl německý poutník, norský dědeček, paní z Peru a ještě někdo nový. Po sprše jsem narazil na Šárku. Společně jsme šli na večeři – dal jsem si něco jako kebab s místním pivem za 6,20 €. Po návratu byli v albergue Douglas (USA) a Li (Korea), kteří se ke mně přidali. Tak dobrou noc a uvidíme, co přinese zítřek. Buen Camino!

Přejít nahoru