Jetlag funguje a já se snažím ho zvládnout. Xkrát za noc jsem byl vzhůru. Několikrát když přišli a nakonec i odešli nějaké holky, několikrát na wecko a nakonec ve 3 ráno jsem měl pocit, že už jsem vyspaný. Nakonec jsem se donutil ještě spát. Spal jsem nevím do 6 asi a pak už opravdu vstal. Dal jsem sprchu, našel snídani a bylo to mnohem lepší. Kafe jsem si nedával, že si ho dám někde venku – nakonec vlastně jsem ho neměl. Tak zítra na snídani 🙂
Zkousel jsem jít do REI pěšky a viděl na stromě papoušky. Nakonec jsem to vzdal, protože je to daleko a důležité je nepřepálit začátek, že? Takže jsem zavolal UBER a i tím, je to přes 30 minut cesty. Doprčic to bych fakt pěšky nedal. Tolik různých dálnic a křížení jsme projížděli, že se tam snad ani pěšky nesmí.
Nakoupil jsem sun hoodie, plynovou kartuši, sandále na přezutí Xero a členství. Členství pak člověka opravňuje k bezplatnému poštovnému, speciální ceny na určité výrobky, lepší reklamovatelnost. Podobně. Šup a o $165 chudší . Pak pěšky do Walmartu pro nabíječku, jídlo a opět $90. Uf.
Pak ještě drobnosti u ubytování, vybrat hotovost a pro dnešek konec.
Nakonec jsem rozhodl, že si léky posílat nebudu. Proto jsem přes 2,5 hodiny vymačkával blistry a plnil zip sáčky lékama, abych to nemusel mít v krabicích a lépe se to neslo. Vše je pak ještě v jednom větším zip sáčku a doplněno o pytlíky proti vlhkosti. Sand to bude fungovat! Je 17 hodin a já bych šel spát, aby ne v Praze je už 01 ráno a moje vnitřní hodiny nejsou ještě přednastaveny.
Nachozeno přes 12 km a na #PCT 0 km.
