Bouřlivá noc
Dnes jsem překvapivě spal docela dobře, a to i přes příšerný déšť a vítr, který celou noc cloumal stanem. Stan se nad mnou kymácel tak, že jsem se upřímně modlil, aby mi nespadl na hlavu. Špunty do uší byly mojí záchranou – díky nim jsem se aspoň trochu vyspal. Co mě ale mile překvapilo, uvnitř stanu nebylo tentokrát tolik vlhkosti. Možná to bylo tím, že venku celou noc pršelo úplně šíleně, a tak se vlhkost „držela venku“.
Déšť bez konce
Ráno jsem využil krátké chvilky, kdy nepršelo, abych rychle sbalil své věci. Jenže než jsem stihl zabalit stan, déšť se vrátil. Takže jsem další hodinu čekal, až přestane, což byla tak trochu marná naděje. 😂 Dnešní déšť byl snad ještě horší než ten včerejší. Ale den nám zpestřila ranní návštěva, která mě opravdu potěšila.
Úkryt v chatce
Po sbalení věcí jsme se přesunuli do většího přístřešku, kde jsme přečkali dopoledne. Kolem 14. hodiny jsme konečně dostali přidělenou chatku – takovou malou útulnou „krabičku“ s postelemi a kamny, která ovšem nehoří na dřevo, ale na plyn. 😂 Z chatky byl docela hezký výhled, i když ten déšť venku kazil atmosféru.
Na chatce zůstaneme až do zítřejšího rána. Sdílím ji s klukem jménem Ryan, kterého znám z předchozích zastávek. Později se k nám připojily Candy a Mousee (nebo jak se to píše?), který ušel to, co my za dva dny, a už má za sebou celý CDT (Continental Divide Trail). Docela inspirativní člověk!
V chatce jsme všichni řešili stejný program – ohřívání, sušení věcí a dobíjení elektroniky. Plán na večer byl prostý: vyrazit do místního mallu na večeři. Jenže jak se dostat ven, aniž by člověk byl úplně durch? Na to je jednoduchý recept:
- Sandály bez ponožek
- Termo kalhoty na spaní
- Nepromokavé kalhoty
- Sunhoodie, péřovka a bunda do deště
- Zimní čepice
Takto „vyzbrojený“ jsem vyrazil. A to poslední jídlo venku před návratem na chatku? Stálo za to!
Bilance dne
- Dnes nachozeno: 0 mil.
- Celková vzdálenost na PCT: Stále zbývá 2 626 mil.
- Zážitek dne: Déšť, vítr a první „trailová chatka“. Trailová rodina se rozšiřuje!
