Noc u kuchyňské linky
Tohle byla jedna z těch nocí, které si budu pamatovat. Spal jsem na zemi, přímo u kuchyňské linky, a to za 42 dolarů. Když jsem ale tak hodný, asi se tomu nemůžu divit. Přestože to nebyla úplně pohodlná noc, nějak jsem se dokázal prospat. Vstával jsem už v 5:30, abychom stihli být na místě vyzvednutí v 6:30. Tam nás vyzvedl chlápek a vzal nás zpět na místo, odkud jsme v pátek odjížděli do Julianu.
Návrat na trail v nepřízni počasí
Počasí dnes vůbec nepřálo, což se dalo čekat podle předpovědi. Střídavě foukal silný vítr, pršelo a občas se snažilo vykouknout slunce. Bylo to, jako by se příroda nemohla rozhodnout, co s námi udělá. Celý den jsme procházeli pouští a horami plnými kaktusů – krásné, ale drsné prostředí.
Kroupy na uvítanou
Mám pocit, že už jsem zažil všechny druhy počasí, které trail nabízí. Slunce, které mi spálilo nohy, osvěžující vítr, mrazivý ledový vítr, déšť, sníh i kroupy. A právě dnes mě kroupy přivítaly chvíli poté, co jsem dokončil stavbu stanu a zalezl dovnitř. Naštěstí jsem to stihl včas.
Chůze v tempu a myšlenky na regeneraci
Dnes jsem většinu trasy šel sám, svým vlastním tempem, což mi vlastně docela sedlo. Měl jsem čas přemýšlet, ale upřímně si stále připadám dost vyčerpaný. Nemám pocit, že bych byl úplně zregenerovaný, a divím se, že to moje tělo pořád zvládá. Zvažuju, že bych si zarezervoval pokoj v Idyllwild, což je asi 6–8 dnů cesty. Den volna a pořádný spánek by mi opravdu bodl.
Večer ve stanu
Stan mám postavený, venku stále prší, a já si uvnitř vařím večeři. Na dezert jsem si vzal Haribo medvídky, takže to není úplně špatné. Jen se trochu děsím, jak ráno vyrazím – boty i ponožky jsou totálně promočené. To bude „radost“ nazout si je znovu.
Bilance dne:
- Dnes na trase: 18,22 mil
- Celková vzdálenost na PCT: Stále zbývá 2 546 mil
- Highlight dne: Kroupy mě sice překvapily, ale pocit klidu, když jsem šel sám, byl k nezaplacení.
- Cíl na další dny: Držet tempo, ale nezapomenout na pořádnou regeneraci. Možná ten pokoj v Idyllwild je dobrý nápad!
