Brixie dnes opět spala se mnou v posteli, ale pěkně ve svém spacáku, respektive na něm. Když jsme včera přišli do pokoje, měl jsem obavy, zda nám do rána uschnou věci – topení bylo totiž úplně studené. Noc mě však poučila! Bylo takové vedro, že se skoro nedalo dýchat. Přemýšlel jsem o otevření okna. Ale […]

Myslím, že nedostatek spánku mě na Stezce Českem brzy dožene. O tom nepochybuji, zvlášť když jsme to včera s Brixie opravdu přetáhli. Postel byla fajn, na pokoji jsem měl dokonce pět lůžek na výběr! Rozhodl jsem se dopřát komfort i Brixie. Ustlal jsem jí na mé posteli v jejím spacáku, takže spala se mnou. Když už za

Dnešní noc byla zvláštní. Spal jsem s otevřeným oknem, které jsem pak raději zavřel, abych nenachladl. Měkká postel a neforemný polštář bohužel ke kvalitnímu spánku moc nepřispěly. Opět jsem se několikrát za noc budil na záchod a vždy jsem si uvědomil, jaký je to luxus. Kdybych spal ve stanu, musel bych vstávat z teplého spacáku

Když se v noci převaluji a budím, cítím v sobě zvláštní neklid. Z čeho vlastně? Jsem nervózní. Že bych se bál? Zejména z počasí nebo z toho, že jdu s Brixie? Loni jsem se vydal do USA na PCT do slunce, deště a sněhu, a dnes mě přepadá nervozita z Jizerek a cesty dál na