Ranní start a cesta do Děčína
Neměl bych tento den spíše nazvat dnem 0? Možná ano, ale nakonec jsem ho začal už včera, kdy jsem místo brzkého ranního odjezdu z domova odvezl rodinu na chalupu. I když jsem neměl vše dokonale zabaleno, věřím, že mám vše potřebné. Co mi chybí, to prostě nemám. Vyrazil jsem tedy z chalupy v 6:45, abych stihl vlak. Cestou jsem potkal srnku a dvě volavky, které mi chvíli dělaly společnost a přelétávaly přede mnou. Cesta vlakem se proměnila v kombinaci autobusů a vlaků. Po cestě jsem si dokonce zdříml. Využil jsem čas na zařizování – vybral hotovost, koupil colu, balzám na rty, něco k jídlu a tabák v sáčku na zkoušku. Jako bonus jsem dostal zdarma Red Bull. Na nádraží jsem doplnil vodu do vaku – snad byla pitná – a pokračoval posledním vlakem do Děčína – Dolního Žlebu.
Přívoz přes Labe a první výzvy
Přívoz přes Labe jsem zvládl bez problémů. Během plavby si přívozník chtěl povídat o válce na Ukrajině. Jeho názor, že za všechno mohou Američané, mě překvapil. Rozporovat ho? Nemělo to cenu. Přijal jsem jeho pohled jako jiný názor.
Nepřízeň počasí na Belvederu
Po výstupu na Belveder začalo kapat. Podle předpovědi mělo pršet pořádně, tak jsem se rozhodl zůstat u stánku. Dobře jsem udělal – spustil se silný déšť s hromy, blesky a větrem. Dal jsem si malé pivo a sekanou v housce a čekal, až bouřka přejde. Kolem 14:30 mělo být po dešti.
Další cesta přes Hřensko
V 15:15 jsem dorazil do Hřenska, kde znovu začalo silně pršet. Naštěstí jsem našel úkryt pod stříškou budky na parkovné.
Nakonec jsem přes Pravčickou bránu a po několika zamotaných odbočkách dorazil až na Mezní louku. Ubytoval jsem se u Fořta, dal si sprchu, převlékl se a zakončil den večeří s dvěma pivy. Usnul jsem rychle a spokojeně.
