Vyspal jsem se, ale zima je neúprosná
Ačkoliv hodinky možná ukazují něco jiného, já jsem se dnes cítil dobře vyspalý. Spali jsme uvnitř domu Trail Angela, ale i přesto jsem noc strávil v bundě. Myslel jsem, že mi bude uvnitř vedro, ale opak byl pravdou – horko mi rozhodně nebylo.
Čekání, zima a pochybnosti
Ráno jsme čekali, až nás Trail Angel odveze zpět do města Julian. Mezitím se venku výrazně změnilo počasí – teplota spadla na 5 °C a pršelo. I uvnitř domu byla zima, a já seděl zabalený v merinu, péřovce a bundě do deště. Cítil jsem se unavený z nicnedělání, zimy a přítmí, což mě dostalo do trochu melancholické nálady. Přiznávám, v těchto chvílích si říkám, že bych raději byl doma.
Jídlo a koláč v Julianu
Lehce před polednem se Trail Angel vrátil a odvezl nás do města. Nejdřív jsme šli na oběd a poté zamířili opět do Mom’s Pie na koláč a horkou čokoládu.
Sníh, záplavy a frustrace
Počasí se zhoršilo ještě víc. Venku už nejen pršelo, ale dokonce začalo sněžit. Navíc stále platí výstrahy na záplavy, extrémní teploty a další nepříjemnosti. Přesně takhle jsem si PCT nepředstavoval – místo toho, abychom byli na trailu, jsme už několik dní uvázaní na místě. A upřímně, takové pauzy nejsou ani levné.
Maringotka na noc a pokus o praní
Pro dnešní noc jsme si s ostatními pronajali malý prostor, něco jako naše maringotka, za 168 dolarů pro čtyři osoby. Aspoň máme kde přespat v teple a suchu.
Ještě jsem stihl zajít do místní prádelny a zkusit si trochu zpříjemnit den čistým oblečením.
Bilance dne
- Dnes na trase: Opět 0 mil
- Celková vzdálenost na PCT: Stále zbývá 2 564 mil
- Highlight dne: Koláč, horká čokoláda a teplá sprcha.
