Ano, jak se dalo čekat, noc byla chladná. Ráno měl stan námrazu, i když ne tak silnou jako včera. Tentokrát byl stan více mokrý, hlavně zespoda. Překvapením ale byl vzkaz, který jsem našel na svých turistických hůlkách – Melody psala, že dnes zůstávají tady, nebo možná popojdou 5 mil do dalšího tábořiště s vodou, protože Nicolas má problémy s nohou.
Rozhodl jsem se tedy pokračovat sám a vyrazil jsem v 7:35.
Náročný den na slunci
Na prvních pěti mílích byla voda téměř na každém kroku. Potom ale následovalo více než 10 mil bez vody. Tento úsek byl obzvlášť vyčerpávající kvůli otevřenému prostoru a celodennímu slunci.
Dnešní cesta byla nejen plná stoupání, ale také připomínala překážkovou dráhu. Popadané stromy bylo nutné často přelézat nebo obcházet. Mnohé měly ostré pahýly po větvích, které představovaly riziko zranění.
Konečně voda, ale za jakou cenu
Po asi 18 mílích jsem dorazil na místo, kde bylo možné získat vodu. Bohužel to znamenalo sejít jednu míli dolů kamenitou stezkou a překonat 400 výškových metrů. Napil jsem se, nafiltroval 2 litry vody do lahví a další 2 litry do CNOC. S čtyřmi kily vody jsem se poté musel vrátit nahoru, kde jsem nechal batoh a hůlky.
Když jsem se vrátil, můj batoh byl doslova pokrytý mravenci. Skoro jsem ho neviděl! Strávil jsem nějaký čas odstraňováním mravenců, než jsem mohl pokračovat.
Konec dne v samotě
Po vyčerpávajícím dni jsem hledal místo na spaní. Nakonec jsem našel místo, které nebylo uvedeno v žádné aplikaci. Bylo to místo maximálně pro jeden stan, takže jsem spal sám. Vítr dost foukal, ale byl jsem tak unavený, že jsem jen postavil stan, připravil karimatku a quilt a usnul.
Nocoval jsem v nadmořské výšce 1590 metrů. Celkově jsem dnes na trase strávil 10 hodin a 25 minut.
Bilance dne
#PCT dnes na trase 22,77 mil. Zbývá tedy ještě 2414 mil. Tento den mi opět ukázal, jak důležitá je vytrvalost a schopnost překonávat překážky.
