Ani nevím, jak jsem se pořádně vyspal. Myslím, že jsem byl dost přetažený, takže asi od pěti hodin ráno jsem byl vzhůru. Čekal jsem na první zvuky v domě, a nakonec jsem vstal po sedmé hodině. Cheryl mi připravila úžasnou snídani jen pro mě – byla to opravdová hostina!
Pokoj, kde jsem přespával, byl také krásný a jen pro mě.
Dopoledne plné plánování a odpočinku
Dopoledne jsem seděl u stolu, psal deník a připravoval články na web. Moje achilovka na tom nebyla dobře, takže jsem se snažil hlavně odpočívat. Cheryl mi dokonce vyprala prádlo, což jsem ocenil, obzvlášť ponožky si zasloužily zvláštní obdiv! Až se vrátím domů, budu muset vyprat všechno – spacák, péřovou bundu, stan i zbytek výbavy.
Kolem třetí hodiny odpoledne jsme vyrazili pro jednoho dalšího hikera a já si na poště vyzvedl svůj balík. Většinu věcí jsem nechal v hiker boxu – snad někomu dalšímu pomohou.
Rozhodnutí trail ukončit
Dostal jsem se do situace, kdy nemůžu několik dnů chodit. Sněhu na horách spíše přibývá, a já nemám ani tolik času, ani tolik peněz, abych čekal, než se situace zlepší. Doma je navíc nemocná situace.
Díky všem těmto okolnostem jsem se rozhodl svůj trail ukončit a letět domů.
Zjišťoval jsem možnosti a zjistil, že změna mé stávající letenky ze Seattlu do Prahy by vyšla dráž než pořízení nové jednosměrné letenky z Los Angeles. A to ještě nepočítám čas a náklady na cestu do Seattlu.
Zítra mě čeká kombinace autobus – vlak – autobus až na letiště v Los Angeles. Bude to ještě zajímavá cesta! 😊
Večer plný jídla a bilancování
Odpoledne jsme ještě zajeli do obchodu, kde jsem si koupil zmrzlinu Häagen-Dazs Cherry Vanilla jako malý dezert. Večer jsme měli špagety, salát a chleba – opravdu skvělá večeře na rozloučenou.
#PCT pro mě, minimálně letos, skončila. Pokud počítám správně, urazil jsem celkem 263 mil (423 km) za 21 dnů, a to vlastně méně, protože počasí nás často zastavilo na místě. I přesto jsem spokojený s tím, co jsem zvládl a zažil. Trail mě hodně naučil a dal mi nový pohled na spoustu věcí.
