Vyrazit pěšky přímo z města a dojít divokou přírodou až k řece zní jako skvělá outdoorová výzva. Přesně takhle vznikl můj plán na náročný jednodenní dogtreking z Prahy. Podle navigace nás čekala parádní trasa dlouhá 50,6 kilometru s odhadovaným časem chůze přes 11 hodin. Společně s mojí fenkou Brixie jsme sbalili batoh a vyrazili otestovat naši fyzickou kondici.
Ranní start z Chodova a asfaltový začátek
Nicméně úvod dne neprobíhal úplně podle mých představ, protože můj spánek opět stál za nic. Už si nejsem úplně jistý, co mám dělat, abych se v noci pořádně vyspal a načerpal sílu. Proto vstávám unavený už před půl šestou ráno, chvíli se jen tak převaluji v posteli a nakonec definitivně vstávám. Rychle oblékám outdoorové oblečení a beru venčit pejsky, abychom chytili ranní chladivý vzduch.
Následně jim dávám rychlou snídani, přičemž Brixie dostává z preventivních důvodů jen omezené množství granulí. Potom bleskově dodělám pár posledních příprav a přesně v 07:17 zapínám hodinky garmin. Tímto okamžikem oficiálně začíná náš dnešní dogtreking z Prahy, konkrétně z Chodova. Zpočátku sice jdeme lesem, ale vzápětí jdeme po poněkud nezáživném asfaltu, jak postupně procházíme Kunratice, Vestec a Jesenici. Naštěstí se situace obrací k lepšímu, když opustíme poslední domy v Psárech a šedivý beton střídá lesní cesta.
Divokou přírodou a osvěžení v Sázavě
Najednou se ocitáme v úplně jiném světě, je to super! Po krásných lesních cestách procházíme až do Žampachu a najednou stojíme u hučící řeky Sázavy. Brixie navíc nelení a radostně vlétne rovnou do vody, aby se v řece příjemně osvěžila. Odtud pokračujeme nádhernou trasou přímo podél říčního toku až do Kamenného Újezdce. V místním smíšeném zboží dělám krátkou pauzu a kupuji osvěžující Birell, sýr a k tomu nějaké chutné pochutiny pro Brixie.
Dobré jídlo a pravidelné doplňování energie je pro nás klíčové, což se nám potvrdilo už při našich předchozích výletech a dogtrecích, kde kilometry v přírodě naskakují stejně rychle. Hned nato přejdeme přes most a po oficiální Sázavské stezce míříme rovnou směr Petrov u Prahy. Kopírování říčního koryta nabízí parádní výhledy, které člověka okamžitě nabijí pozitivní energií a chůze v přírodě skvěle utíká.
Neplánovaná stopka v Petrově a návrat vlakem
Původně jsem sice plánoval dojít pěšky přes Davli až do finálního cíle ve Vraném nad Vltavou, ale plány se při dogtrekkingu občas mění. Během zasloužené pauzy s kofolou u Sázavy v Petrově si totiž naštěstí všímám jedné nepříjemné věci. Moje fena Brixie má nehezky odřené a pohmožděné podpaží předních pacek od popruhů.
Když o tom tak přemýšlím, na vině byla pravděpodobně nešťastná kombinace toho, že na začátku trasy vlezla do Sázavy, kůže se pod mokrým postrojem v neustálém pohybu rychle zapařila, a k tomu se bohužel přidalo i ne zcela ideální nastavení popruhů z domova.
V nohách už tou dobou máme úctyhodných 40 kilometrů, a proto to v 15:45 na tomto místě definitivně balíme. Zdraví mého čtyřnohého parťáka je pro mě vždy absolutní prioritou, takže dál přes bolest rozhodně neriskuji. V mobilní aplikaci hned kupuji lístek na vlak s odjezdem v 16:42 a společně čekáme na nádraží na spoj směr domov. Na sedadlech ve vagónu pak Brixie i já spokojeně odpočíváme, protože i přes brzký konec to bylo celé zkrátka skvělé.
Dnešní dogtreking z Prahy mě znovu naučil, že člověk musí flexibilně reagovat na situaci a naslouchat potřebám svého psa. I když jsme nedorazili do původně plánovaného cíle, odnáším si hromadu skvělých zážitků a cennou lekci o důkladné kontrole výbavy za mokra. Příště už rozhodně žádnou chybu v nastavení popruhů neudělám!
A jak řešíte nečekané komplikace na dlouhých trasách vy? Dokážete včas odpískat plánovaný cíl, když jde o komfort vašeho zvířecího parťáka?
Bilance dne
- Dnes nachozeno: 40 km
- Zážitek dne: Krásný přechod z městské zástavby do divoké přírody Posázaví zakončený odpočinkem ve vlaku.
- Zajímavá setkání: Věrná parťačka Brixie.
