Druhý den na severském treku Fjällräven Classic Švédsko den 2 důkladně prověřil moji psychickou i fyzickou odolnost. Počasí ukazovalo svou nevlídnou tvář a neustálé dešťové přeháňky střídal studený vítr. Přesto jsem ukrojil pořádnou porci kilometrů, prošel dvě kontrolní stanoviště a potkal divoké soby. Byla to náročná, rozblácená, ale úžasná etapa.
Ranní taktika v dešti a vzpomínka na PCT
Noc byla příjemně teplá a můj spací set fungoval skvěle. Chvilkami mi bylo dokonce horko, takže jsem musel teplotu regulovat. Nicméně jsem se často budil. Stan jsem totiž postavil mírně z kopce a v noci mě to neustále sváželo hlavou dolů. Kolem půl páté jsem se definitivně probudil a četl knihu. V pět hodin ráno začalo pršet.
V ten moment jsem si vzpomněl na dálkový trek PCT, kde jsem nosil jednoplášťový přístřešek. Ocenil jsem, že mám současný prostorný dvouplášťový stan. K snídani jsem si chtěl uvařit kaši Real Turmat. Nakonec jsem vodu nevařil, abych nezvyšoval kondenzaci ve stanu. Místo toho jsem posnídal chléb se sobím sýrem v tubě, což chutnalo překvapivě dobře.
V 7:50 jsem měl batoh sbalený. Důkladně jsem vytřepal mokré tropiko s podlážkou a uložil je do vnější kapsy batohu, aby nezvlhl vnitřní stan. Na trasu jsem vyrazil před půl devátou v nepromokavých ponožkách, dešťových kalhotách Rab přes kraťasy, sunhoodie, mikině Polartec Alpha, bundě do deště od NaLehko a kšiltovce Fjällräven.
Dva checkpointy, rozmary počasí a masový sendvič
Po půl hodině chůze pršet přestalo. Okamžitě jsem vyměnil nepromokavé ponožky za klasické a sundal mikinu Polartec. Dokonce na chvíli vysvitlo slunce. Během dne se však neustále střídal déšť, vítr a bezvětří. Z neustálého deště a únavy jsem často zíval. Odpoledne jsem byl kompletně mokrý a cítil chlad v nohách. Signál fungoval jen ráno před odchodem a kvůli počasí jsem ani moc nefotil.
Na prvním checkpointu jsem dostal razítko a skvělý masový sendvič, který připomínal plněnou tortilu. Původně jsem si chtěl uvařit teplé jídlo a doplnit zásoby Real Turmat. Počasí však nestálo za nic a možnost doplnění stravy zde chyběla. Zaskočilo mě to a říkal jsem si, zda jsem nevzal málo jídla.
Na druhém checkpointu se mezinárodní crew vyptávala na plánované tábořiště. Důrazně mě varovali, abych nechodil dále než 5 kilometrů, protože trasu čekal náročný výstup a bylo už poměrně pozdě. Anglicky moc neumím, ale zprávu jsem pochopil správně. Navíc zde balíčky Real Turmat k doplnění měli, i když mě žádná příchuť nelákala. S dalším razítkem v pasu jsem vyrazil hledat nocleh.
Zrádné bláto, pád do kaluže a večerní ramen
Hledání místa pro stan představovalo náročnou disciplínu, protože všude ležela voda. Kamenitá cesta se změnila v hluboké bláto a byl jsem špinavý až za ušima. Pár stovek metrů od vyhlédnutého placu mi na blátě uklouzla noha. Předvedl jsem ukázkový rozštěp – jedna noha zapadla do bláta, ruka skončila v kaluži a ja tam zůstal natažený jak tele. Po pár krocích jsem zkontroloval škody a našel roztržené levé koleno.
Odměnou za dnešní útrapy bylo setkání se třemi soby přímo u trasy. V 19:24 jsem měl stan postavený a téměř dojedeno. K večeři jsem si uvařil výborné ramen nudle. Kvůli chybějícímu soukromí se trochu děsím ranní toalety. Při převlékání jsem navíc objevil krev na koleni a začíná mě bolet v krku. Zbývá už jen vyčistit zuby a jít spát.
Máte zkušenosti s balením mokrého stanu v dešti? Jak řešíte sušení věcí během deštivých dnů na dálkových trecích a jaká je vaše oblíbená příchuť dehydrované stravy?
Bilance dne
- Dnes nachozeno: 32,44 km
- Celková vzdálenost na Fjällräven Classic Švédsko: 54,06 km
- Zážitek dne: Tři sobi u trasy a nedobrovolný rozštěp v hlubokém blátě
- Počasí: Divoké proměny – neustálé střídání deště, větru, slunce a chladu
- Zajímavá setkání: 3 sobi a pořadatelé na checkpointech
- Stav zásob jídla: Chléb se sobím sýrem, masový sendvič na checkpointu, ramen nudle
