Otočení stanu z předchozího večera se ukázalo jako skvělý tah. Větrné poryvy už stanem nijak nelomcovaly a noc proběhla překvapivě klidně.
Ranní mlha, mráz a zrádné dřevěné chodníčky
V jedné hodině ráno jsem musel vyrazit na toaletu. Venku panovalo šero jako těsně před svítáním.tady vážně sluníčko nezapadá. Uvědomil jsem si že, svou škrabošku na spaní jsem využil jen první noc.
Definitivně jsem vstával v 06:30, protože mě vzbudilo tlačení v břichu. Dnešní ráno bylo o poznání chladnější než předchozí dny. Při vaření vody na snídani se z hor přivalila hustá mlha a od úst mi začala stoupat pára.
Po snídani jsem sbalil věci za mírného mrholení. Přes kšiltovku jsem si nasadil čepici, oblékl mikinu Pertex a rukavice. Zpočátku sice foukal silný vítr, ale chůzí jsem se zahřál. Postupně jsem proto čepici i rukavice zase sundal.
Cesta byla kvůli neustálému dešti hodně blátivá. Dřevěné chodníčky se táhly v délce několika stovek metrů a vyžadovaly extrémní opatrnost. Některá prkna byla totiž zcela steřelá a plná děr. Při nahrávání hlasového deníku mi sklouzla bota z kamene a hodil jsem na sebe blátivý cákanec. Bláto s vodou mi ohodily boty, kalhoty, batoh, bundu, brýle i obličej. Měl jsem bláto dokonce i v očích, ale aspoň byla legrace.
Kamenité klesání, rušno na trase a checkpoint Kieron
Následně jsem překonal hřeben a začal prudce klesat. Náročný kamenitý terén mě bavil, protože neustálé skákání z kamene na kámen skvěle zaměstnávalo hlavu.
Počasí se náhle proměnilo. Vítr zcela utichl, déšť ustal a zavládlo příjemné, teplé bezvětří. Na trase navíc zhoustl provoz. Potkával jsem spoustu lidí v obou směrech, takže jsem si připadal jako na Caminu.
Kolem 13:00 jsem dorazil na checkpoint Kieron. Přemýšlím zda zůstat nebo pokračovat podle chlapíka mě do cíle čeká ještě zhruba pět hodin pohodové chůze. Dal jsem si čaj, palačinky a vyrazil jsem. Cestou jsem přemýšlel, zda bude v cíli internet a jestli kemp platím zvlášť.
Vítězný příchod do Abiska, sobí kebab a šťastný los v tombole
Až do cíle vytrvale pršelo. Do cílové brány v Abisku jsem dorazil v 17:45 s denním nájezdem 36,13 km. Pravé koleno mi během cesty křuplo celkem dvaatřicetkrát. V cíli jsem převzal poslední razítko, nášivku i pamětní odznak.
K večeři jsem si dopřál vynikajícího sobího kebaba s bulgurem a zeleninou. Kromě toho jsem si vyrobil památeční klíčenku a vyzvednul zanechanou tašku. Shuttlem jsem odjel do STF kempu, zaplatil 600 SEK za dvě noci a postavil stan na kamenech, kde nešly zapíchnout kolíky. Stan jsem proto musel zatížit balvany.
Po osmé večerní jsem se vrátil do cílového stanu na tombolu. Moje číslo vytáhli jako předposlední a ja vyhrál špičkový batoh Fjällräven Abisko Trek 65l! Z výhry jsem byl v naprostém šoku.
Zpátky ve stanu zavládl neuvěřitelný chaos. Mít v malém prostoru navíc tašku i nový 65litrový batoh vytvořilo v hustém dešti pořádný kempinkový bordel. Při odchodu do sprchy jsem navíc zjistil, že jsem si zapomněl vzít ručník. Venku však stejně nepřestává prset, takže to bylo celkem jedno proto jsem se obliknul do věci na spaní bez utírání. Trek jsem úspěšně dokončil!
Jaké nejkurióznější zážitky máte z cíle dálkových tras vy? Zvládli jste někdy sprchu na treku bez ručníku a jak řešíte bolavá kolena při dlouhém klesání?
Bilance dne
- Dnes nachozeno: 36,13 km
- Celková vzdálenost na Fjällräven Classic Švédsko: 118,00 km / 110 km
- Zážitek dne: Dokončení treku v Abisku a výhra batohu Fjällräven Abisko Trek 65l v tombole
- Počasí: Ranní mlha a chlad, proměnlivé bezvětří a závěrečný hustý leják
- Zajímavá setkání: Dobrovolníci v cílovém zázemí Abisko
- Stav zásob jídla: Sobí kebab s bulgurem a zeleninou v cíli
