Pokud jsem si včera večer pochvaloval svůj spacák, tak v noci už to bylo peklo. Budil jsem se totálně promočený včetně spacáku. Nakonec jsem se na to vedla snažil se s ním fungovat jako s quiltem. Což byl super nápad! Hodinky říkají, že to spaní nestalo moc za nic.
Já se ale cítil fajn, a ráno jsem si dal snídani s klukem z Litvy – Mindough a pak před 8 ráno už jsem na cestě. Opět dost po silnicích a hlavně kostkách. Tady je většina cest, po kterých jdu, z kočičích hlav. Na naše jakém 13 km potkávám svůj první mezník.
To už je skoro za rohem 😂 a tak jdu dál a dál. Potkávám spoustu vyhřívajících se ještěrek různých velikostí i barev. Dost se těším až potkám nějakou kavárnu, kde by mi dali razítko. Jednu nacházím a za chvíli mě dochází Mindough. Dáme kafe a nějaký kokosový koláček. Od mluví super anglicky, já ani prd, ale i tak je to legrace 🙂
Cesty se mění, chvíli lesem, chvíli mezi poli. To si jen domýšlím, často jdete po silnici mezi kamennou 2 metrovou stěnou s každé strany a do toho se snažíte vyhnout autům.
Ale cesta je super značená, a tak se ztratím jen jednou. Volám domů, abych se ohlásil. Já jdu ve sluníčku s lehkým větříčkem vlastně mám jen kraťasy a krátké tričko. Doma naopak fouká, prší a do toho občas vločka. Ještě na cestu nemám tak ošklivo. Neustále mě udivují u domů stromy kde nerostou jablka, ale citróny, mandarinky a pomeranče. Občas mají i ovocné stromy upravené do krásných tvarů.
Po několika hodinách a tuším 16 km v nohách od poslední značky vidím toto :
Co se to děje? 😳 nějak po 16 hodině a cca 30km se dostávám do města Barcelo. Je to moc krásné město
Jo a mají tady jednu super legendu s kohoutem, najdete si ji 😉
Našel jsem i ubytování. Zatím vím, že jsou rady Němci, Američan, Japonec a já 😂 to bude legrace. Jako cítím se fajn, jedině co mě štve, že mě tahá pravý kotník. A není to nic moc příjemného! Dnes celkem nachozeno, a zítra Buen Camino.
A kudy jsem šel vidíte tady
