Camino den 2: Přes kostky a kameny až do Barcelos

Náročná noc a ranní start

Noc byla peklo. Budil jsem se totálně promočený, včetně spacáku. Nakonec jsem ho použil jako quilt, což byl skvělý nápad! Hodinky říkaly, že spánek nestál za moc, ale cítil jsem se fajn. Ráno jsem posnídal s Mindoughem z Litvy a před osmou už jsem byl na cestě. Opět jsem šlapal hlavně po silnicích a kočičích hlavách. Na 13. kilometru jsem narazil na svůj první mezník.

Setkání s přírodou a dalším poutníkem

Cestou jsem potkával spoustu vyhřívajících se ještěrek různých velikostí i barev. Těšil jsem se na kavárnu s razítkem. V jedné jsem se setkal znovu s Mindoughem. Dali jsme si kafe a kokosový koláček. On mluví skvěle anglicky, já ani prd, ale i tak to byla legrace.

Rozmanitost cesty

Trasa se měnila – chvíli les, chvíli pole. Často jsem šel po silnici mezi dvoumetrovými kamennými zdmi, snažíc se vyhnout autům.

Cesta byla skvěle značená, ztratil jsem se jen jednou. Zavolal jsem domů, abych dal vědět, že jsem v pořádku. Zatímco já šel v kraťasech a tričku, doma foukal vítr, pršelo a padaly vločky.

Exotická flóra a krásná architektura

Neustále mě udivovaly stromy s citrusy místo jablek. Některé ovocné stromy byly upravené do krásných tvarů.

Příchod do Barcelos

Kolem čtvrté odpoledne, po asi 30 kilometrech, jsem dorazil do Barcelos. Je to nádherné město!

Mají tu zajímavou legendu o kohoutovi, určitě si ji najděte!

Ubytování a reflexe dne

Našel jsem ubytování. Jsou tu Němci, Američan, Japonec a já – bude to legrace! Cítím se dobře, jen mě trápí pravý kotník. Dnes jsem toho nachodil hodně.

Podívejte se na video mé dnešní trasy:

Přejít nahoru