Neklidná noc a ranní start
Noc byla neklidná. Šramocení ostatních poutníků by se dalo vyřešit špunty do uší, ale já prostě nemohl usnout. Probudil jsem se v půl jedné a minimálně do půl druhé jsem byl vzhůru. Pak jsem asi usnul, ale od pěti ráno jsem byl opět bdělý. Nakonec jsem to vzdal a v 7:25 už jsem byl na cestě. Dnešní trasa začala nádherně.
Bolesti a první snídaně na cestě
Kotník zatím drží, ale šlacha pod kolenem druhé nohy – nebo co to je – pěkně táhne. Když jsem uviděl první možnost snídaně, rozhodl jsem se ji vyzkoušet.
Za 5,50 € to byla výborná volba! Připojila se ke mně Šárka, takže jsem měl i společnost. Vyrazila dřív než já, takže jsem pak šel většinou sám.
Boj se sluncem a péče o nohy
Kolem jedenácté začalo vykukovat slunce a pálit i přes oblečení. Zkusil jsem novou taktiku – tričko s krátkým rukávem jsem nechal schnout a oblékl jsem si mikinotriko s dlouhým rukávem. Uvidíme, jestli to bude lepší. Po třech hodinách jsem si udělal větší pauzu, abych se postaral o nohy a doplnil tekutiny. Našel jsem krásné místo na odpočinek.
Oběd a rostoucí bolest
Kolem 13:30 jsem se těšil na jídlo. Dal jsem si něco jako přírodní plátek masa v housce. Druhá noha mě bolela jako čert! Šlo se mi velmi těžko a poprvé jsem vytáhl obě hůlky.
Příchod na ubytování
Šel jsem dál sám a řešil, kde se ubytuju. Nakonec jsem našel hezké, ale zatím nejdražší ubytování na cestě – 18 €.
Je 17:25, jsem po sprše a zatím na ubytování sám. Je to zvláštní, z okna jsem viděl Němce (stále nevím, jak se jmenuje) i Šárku, jak jdou dál. Uvidíme, jestli se ještě setkáme. Ale už jsem v polovině cesty, tedy alespoň podle ukazatelů! Dnes jsem ušel necelých 30 km.
