Dnešní noc byla zvláštní. Spal jsem s otevřeným oknem, které jsem pak raději zavřel, abych nenachladl. Měkká postel a neforemný polštář bohužel ke kvalitnímu spánku moc nepřispěly. Opět jsem se několikrát za noc budil na záchod a vždy jsem si uvědomil, jaký je to luxus. Kdybych spal ve stanu, musel bych vstávat z teplého spacáku do zimy a zase zpět. A co Brixie? Nezničila by mi stan? I ji jsem několikrát za noc přikrýval, protože se chodila napít.
Ranní rituály a snídaňové potěšení
Kolem šesté hodiny jsem vzhůru. Dobíjím elektroniku, dodělávám článek na web a upravuji fotky. Sdílím je rodině. Vezmu Brixie vyvenčit a dám jí jídlo, aby se v klidu najedla a mohla to strávit. Pak čekám v posteli na osmou hodinu, kdy začíná snídaně. Chápu, že mám své jídlo, ale když už je ta snídaně zaplacená, proč ji nevyužít? Dnes bez jógy, můj pokoj není tak prostorově velký.
V 7:59 vycházím z pokoje na snídani a vypadá to, že jsem první. Snídaně je moc příjemná! Dám si volské oko, slaninu, plátek sýra, papriku, rajčata, kaiserku, máslo, kafe, vodu, jogurt a toust s Nutellou – to je takový malý „guilty pleasure“, že? Usadím se ke stolu, jím a za chvíli dorazí na snídani i Petra s Petrem. Domlouváme se, že vyrazíme spolu. Jdeme se tedy na pokoj zabalit a v 9:15 finálně vyrážíme na další kilometry Stezky Českem.
Po stopách vodopádů a setkání na Protržené přehradě
Začínáme hezky z tepla. Krásně svítí sluníčko, procházíme kolem malebného rybníku patřícího k penzionu. Postupně stoupáme kolem nádherných vodopádů na Černém Štolpichu.
Jsou opravdu úžasné, ale to stoupání mi dává zabrat. Batoh je skvělý, dobře sedí a všechno. Jen toho jídla je hodně. Vytahuji proto své hůlky, se kterými jdu už do konce dne.
Napojujeme se na žlutou a zpět na Stezku Českem. Po ní postupně jdeme k rozhledně na Čihadle.
Vzápětí se přechází na modrou a při další odbočce mám za to, že Petra s Petrem jdou stále za námi. Když se otočím, pořád je nevidím. Říkal jsem si, že se možná nakonec rozmysleli a šli na své zamluvené ubytování v osadě Jizerka horem přes Smědavu. No nic, já pokračuji dále. Na rozcestníku pod Uhlířskou skálou měním barvu na zelenou a pokračuji na Mariánskohorské boudy. Tam opět měním barvu, tentokrát na žlutou směr Protržená přehrada. Stále se otáčím a koukám, jestli se kamarádi objeví. Bohužel.
Přicházíme s Brixie k Protržené přehradě a jdeme do kiosku. Nebo jak se tomu říká? Samoobslužný bar? Možná. Každopádně větrám nohy, suším boty a piju Kofolu. Snažím se, aby Brixie odpočívala a ležela.
Moc jí to nejde. Dávám si svačinu a říkám si, že se pomalu půjdu posbírat ať můžeme vyrazit. Najednou Brixie vystartuje a vítá Petra a Petru! Tak ještě posedíme, taky se občerstvují. Mám radost, že dorazili a že se jim tu líbí. Jít sem byl můj nápad, tak jsem rád, že nejsou zklamaní.
Trochu zklamání přišlo, když si Petr chtěl dát pivo. Namísto piva mu řekl nějaký „zbytek“ a pípa prskala. Napsal pak, dle instrukcí uvnitř kiosku, že došlo pivo. Přišla mu odpověď: „Díky, jedu.“ Z toho byl překvapený a zajímal se, odkud asi kdo jede přerazit bečku. Zkrátím to, piva se dočkal! Paní přijela cca po 15 minutách a sud přerazila.
Pokračovali jsme pak tedy do osady Jizerka. Já zase s Brixie trochu utekl. Čekám nahoře, s úsměvem na tváři, protože jsem fotil chlupaté krávy, které tady mám tak rád. Po nějaké době přišel i Petr s Petrou. Díval jsem se na možnosti spaní a po uvážení jsem se rozhodl pokračovat dále.
Rozloučení a večerní kilometry do Harrachova
V 16:30 se tedy v osadě Jizerka loučíme. Bylo to fajn. Tak uvidíme, jestli se ještě potkáme na této Stezce Českem. My s Brixie pokračujeme dále po červené směr Harrachov, cedule ukazuje 10 km. To bychom mohli dát. Už se blížil podvečer a cesta dostávala zvláštní kouzlo. Poslouchal jsem do toho zajímavý podcast a bylo to fajn. Do Harrachova a domluveného ubytování docházíme cca v 19:20 a dnešní skóre je mých 40,22 km. I já jsem dost unavený! Těším se na sundání batohu. potěšilo, že při placení ubytování za Brixie paní pak přinesla dárek pro ni, 3x tyčinka jako pamlsek. To bylo fajn.
První, co po příchodu na pokoj dělám, je, že dám najíst a napít Brixie. V mezičase nachystám spacák. Brixie je hotová. Já jdu na sprchu, WC, dodělat věci, něco zobnout k večeři a dopsat deník. Zítra má hodně pršet a já bych, i kvůli Brixie, chtěl zítra něco kratšího. Takže asi ještě budu plánovat zítřek.
Bilance dne na Stezce Českem:
- Dnes nachozeno: 40,22 km
- Celková vzdálenost na Stezce Českem (IV. etapa): 66,52 km (26,3 km + 40,22 km)
- Zážitek dne: Opětovné shledání s Petrou a Petrem na Protržené přehradě, společné chvíle a „pivní drama“ v kiosku.
- Celkový výstup: 1162 m
- Celkový sestup: 842 m
- Průměrná teplota: 21 °C (Min: 17 °C, Max: 38 °C)
- Celkový čas: 10:03:24
- Počasí: Krásné slunečné dopoledne, později oblačno, bez deště.
Druhý den na Stezce Českem přinesl spoustu zážitků – od nádherných vodopádů po nečekané setkání s přáteli. Jaké jsou vaše nejoblíbenější vzpomínky z cest, kdy jste potkali nečekané společníky? Těšíte se na zítřejší výzvy, i když má pršet?
