Noc před odjezdem byla klidná a teplá, ale ranní procitnutí mě přece jen trochu zaskočí. Po rozepnutí stanu zjišťuji, že je zevnitř kompletně mokrý. V první chvíli mě hned napadá, že je to v kelu a stan je kompletně mokrý díky nočnímu desti. Nakonec se ale ukazuje, že jde naštěstí jen o pořádnou kondenzaci, se kterou tu zápasí většina ostatních hikerů. Tímhle ranním překvapením pro nás začíná závěrečný den akce Fjällräven Campfire 2026 a náš postupný návrat k domovu.
Ranní sušení, kempinková pohoda a snídaně zdarma
Snažím se sundat tropiko a věším ho k sušení na živý plot. Vstáváme kolem šesté hodiny ranní. Já vylézám první, zatímco syn ještě chvíli odpočívá v teplém spacáku. Postupně následuje klasické ranní kolečko v podobě záchodu, prvního balení, snídaně a závěrečného dobalení zbývajících věcí. Odvoz z kempu máme domluvený na 8:30 a časově všechno krásně stíháme.
Syn si tu během akce našel spoustu nových kámošů a mám z toho obrovskou radost. Vlastně je tu už dost kamarádů a známých pro nás oba a syn se stal nejznámějším účastníkem celé výpravy. Úsměvy ani pozdravy se nešetří na žádné straně. Syn běhá po kempu úplně sám na záchod i k umývárnám a vůbec se nebojí. Vnímám, jak mu tohle osamostatnění v přírodě úžasně dodává sebevědomí.
Před samotným odjezdem se ještě zastavíme na "druhou" snídani. Úplně jsem totiž zapomněl, že ranní jídlo je vlastně v režii kempu. Dá me si džus, kafčo a buchtu na cestu.
Houpavý autobus na Starou Myjavu a oběd v Říčanech
Vyrážíme autobusovým shuttlem směrem na Starou Myjavu. Syn po cestě postupně usíná. Zatímco loni jsem se ho snažil udržet vzhůru, letos dělám přesný opak a nechávám ho odpočívat – čím více si prospí, tím lépe. Spaní mu ale nakonec moc nejde, protože je mu od žaludku lehce špatně. Cesta zvýšeným autobusem je na tomto profilu trasy hodně houpavá a musím přiznat, že se dělá lehce šoufl i mně. Jsme ale oba šikovní a nakonec to zvládáme bez ztráty kytičky.
Na Staré Myjavě si dáme krátkou pauzu na zklidnění bříška a pořádně se protáhneme. Následně naložíme věci do auta, proběhne poslední rozloučení s kamarády a můžeme definitivně vyrazit na cestu domů. Jedeme po trase přes Holíč, Hodonín a Brno.
Před půl jednou zastavujeme na oběd v Říčanech u Brna. Tip na tento Restaurant na Návsi jsme dostali z domu od manželky. Zkoušíme jahodový džus a špagety pro syna, já si dávám kofolu s burgerem a doprostřed si objednáme bramborový krém na půl.
Odpoledne mezi zvířaty a ohlédnutí za letošním ročníkem
V 15:30 už přijíždíme k ZOO v Jihlavě. Ubytování jsme vyřídili ještě předtím, vyndali jsme stan a nechali ho sušit s nadějí, že do našeho návratu z prohlídky bude v pořádku. ZOO je opravdu krásná a 2,5 hodiny v ní utečou ani nevíme jak. Vidíme spoustu oblíbených zvířátek, ze kterých má syn obrovskou radost. Po cestě zpět ještě nakoupíme něco k večeři, vyzvedneme slíbeného nanuka a jdeme na ubytování.
Stan vypadá po návratu naštěstí suchý, ale pořádné vyvětrání stejně ještě potřebuje. Napouštím synovi vanu a mezitím dělám trochu pořádek v oblečení a hledám pro něj pyžamo.
Zítra po snídani už vyrazíme přímo domů. Tímto pro nás oficiálně končí Fjällräven Campfire 2026, který byl oproti minulému ročníku v mnoha ohledech jiný. Já jsem ale neskutečně rád, že jsem ho mohl projít právě se svým synem a v společnosti starých i nových kamarádů. Tak co, dáme si to opět za rok? 🙂 Jak zvládáte nevolnost dětí při dlouhých přejezdech a jakou odměnu si po dokončeném treku dopřáváte nejraději vy?
Bilance dne
- Trasa přejezdu: Stará Myjava – Holíč – Hodonín – Brno – Říčany u Brna – Jihlava
- Parťák na trase: Syn
- Zážitek dne: Odpolední návštěva ZOO a odvaha syna v kempu
- Počasí: Ranní silná kondenzace ve stanu po mírném nočním dešti, přes den příjemně
- Oběd: Špagety, burger, bramborový krém a jahodový džus v Říčanech u Brna
- Stav výbavy: Stan sušený na živém plotě i na ubytování, úspěšně dosušen
