Když jsem včera večer plánoval další trasu, dojedl jsem zbytek bagety s guacamole a najednou mě přepadla zima. Zalezl jsem pod peřinu a po chvíli tvrdě usnul. Ráno jsem zjistil, že se mnou na pokoji spala jedna Polka a večer dorazila ještě Češka.
U snídaně v kuchyňce se nás sešla pestrá mezinárodní skupina – Slovák, Němec, Holanďanka a my dva Češi. Slovák s Češkou jdou opačným směrem a dnes končí svou cestu v Porto Covo. Němec na kole zase míří až z Marrákeše někam do Francie. Holanďanka vyráží stejným směrem jako já na jih. Je fascinující, kolik příběhů se na tak malém místě potká, že?
Ranní přívoz a první kilometry podél oceánu
Po 08 hodině odcházím z ubytování. V 8:41 přeplouvám řeku na přívozu společně s další hikerkou z Německa. Za 5 eur jsme dostali nejen cestu na druhý břeh, ale i horký nápoj – já si vybral čaj. Bylo to nečekaně milé gesto na úvod dne. Dnes vede Fisherman’s Trail opět podél oceánu, ale krajina se trochu mění. Cesta se občas schovává za písečný val, takže vlny chvílemi ani neslyším. Jde se mi ale skvěle.
V 10:35 mám za sebou prvních 11 kilometrů. Dopřávám si krátkou dvacetiminutovou pauzu s výhledem. Zouvám si boty, aby nohy i ponožky proschly, doplňuji tekutiny a dávám si proteinovou tyčinku. Dvacet minut stačí k regeneraci a vyrážím dál.
Hůlková magie, brodění a vzpomínky na PCT
Nacházím novou bambusovou hůl, takže mám teď dvě. To se hodí dříve, než jsem čekal. Opět totiž brodím řeku, která se vlévá přes pláž do oceánu. Naštěstí s pomocí obou holí a kamenů zvládám přejít na druhou stranu úplně suchou nohou!
Na devatenáctém kilometru mě pak napadl trochu nešťastný plán. Chtěl jsem svou původní bambusovou hůl zkrátit o kořen na velikost té nové. Bohužel se bambus při pokusu o zkrácení rozpadl, takže mi zbyla opět jen jedna. Nedá se nic dělat, jdu dál s jednou.
Cesta mi dnes silně připomíná americké PCT (Pacific Crest Trail). Rozdíl je jen v tom, že tady bojuji s mnohem hlubším pískem a přímo pod útesy burácí oceán. Je to absolutní nádhera! Miluji sledovat tu obrovskou sílu vody a cítit slanou vůni vzduchu. Pokračuji dál mixem pobřeží a nádherných eukalyptových lesíků.
Osvěžení v Zambujeira do Mar a cíl dne
V jednom bistru se zastavuji na pomerančový džus. Vlastně bych měl říkat spíše „fresh“, protože mi přinesli sklenici přímo z čerstvě vymačkaných pomerančů. K tomu kupuji jednu Coca Colu na cestu a později musím uznat, že mi opravdu bodla. V městečku Zambujeira do Mar doplňuji v obchodě zásoby vody, večeři a snídani na zítřek.
V 16:40 dorážím k ubytování. Na místě nikdo není, tak píšu na uvedený kontakt. Po patnácti minutách přichází paní, se kterou vyplňuji potřebné papíry. Anglicky umí podobně jako já, ale rukama nohama se domluvíme. Za chvíli dorazila i její kolegyně, dokončili jsme check-in a já si konečně dopřál sprchu. Dokonce jsem si domluvil i praní – tričko i ponožky si ten servis po dnešku zaslouží.
Bilance dne:
- Dnes nachozeno: 37,72 km
- Celková vzdálenost na Fisherman’s Trail: 59,06 km
- Zážitek dne: Ranní čaj na přívozu a úspěšné brodění řeky suchou nohou.
- Počasí: Ideální pro chůzi, jasno a slunečno.
- Stav zásob: Večeře a snídaně nakoupena v Zambujeira do Mar.
- Ubytování: Apartamentos na Quinta Altavista do Carvalhal.
Dnešních téměř 38 kilometrů cítím v nohách, ale ten pocit vítězství stojí za to. Teď jdu plánovat další dny a pak už jen jídlo a spánek. Co vy a dlouhé etapy? Máte raději kratší procházky, nebo si také rádi sáhnete na dno svých sil jako já dnes? Podělte se v komentářích!
Na závěr pár fotografií
