Spalo se mi vlastně dobře, i když jsem se ráno probouzel na několikrát. Zkoušel jsem znovu usnout ve čtyři, v pět i v šest, až jsem kolem sedmé vstal definitivně. K snídani mi stačil čaj, sušenky a ovoce, které jsem měl na pokoji – banán a jablka.
Při kontrole e-mailů ale přišla studená sprcha. Poptávané ubytování v Carrapateira je beznadějně plné. Na Bookingu zbývají jen kousky od 150 eur výš, což se mi do rozpočtu vůbec nehodí. Přiznám se, že mě to dost rozhodilo. Celá ta situace s ubytováním mi kazí dojem z trailu a vyčítám si, že jsem to neřešil dříve. Ale co se dá dělat, musím jít dál.
Výhledy, které se neomrzí, a nečekaná fauna
Kolem osmé hodiny nakonec vycházím. Vracím se kousek po včerejší cestě a za okamžik se napojuji zpět na Fisherman’s Trail. Jde se mi krásně, protože zdejší výhledy snad nikdy neomrzí. Dnešní trasa mě baví, i když se neustále brodím kalužemi a blátem nebo něco přelézám.
Dnešek byl ve znamení zvířat. Viděl jsem racky, spoustu čápů a k mému obrovskému překvapení i pštrosy! Terén tvoří mix snesitelného písku a úseků, kde se člověk boří hluboko. Legrace ale končí u Odeceixe. Řeka se tu brodit nedá, takže ji musím celou obejít. Znamená to 11 kilometrů po silnici na přímém poledním slunci! Myslel jsem, že mě v tom horku trefí šlak.
Únava, asfalt a ekofarma v cíli
Dnes na mě padla únava. Kombinace tvrdých silnic, kterých nakonec bylo víc, a horkého slunce mi dala zabrat. Cesta vedla neustále nahoru a dolů, což mě bavilo 🙂 K tomu mě pořád v hlavě straší to nevyřešené ubytování a začíná se ozývat i kyčel. Snad mě zítra čeká menší porce kilometrů, abych si trochu odpočinul.
Do dnešního cíle dorážím kolem 16:00 s 32,15 kilometry v nohách. Přivítal mě vrčící pes a majitel Viktor. Z psa se naštěstí vyklubal mazel a celé místo vypadá jako sympatická malá ekofarma. Zatím jsem stihl zahlédnout husy, slepice, kočky a hlučného kohouta. Je tu klid, který po tom dnešním asfaltovém pekle nutně potřebuji.
Bilance dne:
- Dnes nachozeno: 32,15 km
- Celková vzdálenost na Fisherman’s Trail: 91,21 km
- Zážitek dne: Setkání se pštrosy a nekonečných 11 km po rozpálené silnici u Odeceixe.
- Počasí: Horko a ostré slunce, ideální spíše na pláž než na asfalt.
- Zajímavá setkání: Pštrosi, čápi, Viktor a pes „mazel“ na ekofarmě.
- Ubytování: Ekofarma (u Viktora).
Zítra musím vyřešit tu logistickou hádanku s přespáním. Máte někdy na cestách pocit, že vás technické detaily brzdí v prožitku z přírody? Jak s tím bojujete vy? Podělte se v komentářích!
A na závěr pár fotografií z dnešního dne
